Krevní skupiny se dělí dle přítomnosti aglutinogenů. Nejvýznamější jsou aglutinogen A a B.
Krevní skupina A – tvoří se pouze aglutinogen A.
Krevní skupina B – tvoří se pouze aglutinogen B.
Krevní skupina AB – tvoří se oba aglutinogeny.
Krevní skupina 0 – neobsahuje ani jeden aglutinogen, ale obsahuje protilátky anti-A a anti-B.
Jednoduše řečeno to také znamená, že při trasfůzi krve kdy může být v případě typu A příjemce i dárce stejné skupiny, tak skupina 0 může darovat ostatním, a skupina AB naopak může přijímat krev od každého.
Smícháním rozdílných krevních skupin, třeba skupiny A a skupiny B proběhne imunologická reakce. Vzájemně se napadají, jedna skupina odmítá druhou. Chovají se vzájemně jako nepřátelé a vznikají krevní sraženiny. Před objevením krevních skupin, docházelo často při transfůzi krve k úmrtí.
Výživa pro každou krevní skupinu vesměs odpovídá stravě běžnou pro předky v době kdy se krevní skupina vytvářela:
Skupina 0 je nazývaná lovecká. Pro lidi s touto skupinou je vhodné maso, nejlépe zvěřina. Tato krevní skupina se vytvářela v časech kdy naši předci v pravěku lovili zvěř pro potravu.
Skupina A je považována za zamědělskou. Také mezi skupina A patřili první vegetariáni. Vhodné jídlo bývá nejvíce obilného původu, a maso je nevhodné.
Skupina B je nazývaná kočovkou. Lidé s touto krevní skupinou mají odolnou zažívací soustavu a mohou si dopřávat různorodou stravu.
Skupina AB je nejmladší a vytvořila se poněkud nedávno, že o ní nejsou takové poznatky jako o předchozích. Lidé s touto skupinou mohou vesměs potraviny skupin A i B. Měli by se ale vyhnout tučnému mléku a vepřovému.
Každá krevní skupina má specifická jídla kladná (prospěšná), neutrální a záporná (závadná).
